MRAVENCI

Komunikace

Komunikace

Komunikace

Informace se předávají různými formami. Především jsou to různé signální soustavy, jako taktilní, kinoptické, akustické a chemické. Dělnice jdoucí od zdroje potravy k hnízdu neustále potkávají jiné dělnice v protějším směru. Při setkání se vzájemně dotýkají tykadly. Jde o výměnu informací taktilní soustavou neboli tykadlovou řečí. Závažnost informací je dána důrazem a frekvencí jednotlivých dotyků. K tomu přistupují kinoptické soustavy, spočívající v postavení a držení těla a hlavy. Je to celá škála postojů, představujících útok, zastrašování, žádost o potravu, její nabízení, apod. U mnoha druhů mravenců byly už prokázány zvukové (stridulační) orgány, používané v akustické soustavě. Zvlášť důležitá je signální soustava chemická, v níž se signální projevy předávají feromony. Jsou to hormony, které synchronizují a řídí život mravenčího společenstva, zajišťují korelaci mezi všemi jedinci hnízda a udržují soulad všech funkcí. Každý mravenčí organismus jich nepřetržitě vylučuje celou škálu. Některé feromony předávají signály poplašné, jiné obranné, teritoriální, stopové, značkovací, poznávací, sociálně regulativní, pohlavní a shromažďovací. Jako se liší signální funkce feromonů, liší se i forma jejich působení a doba jejich účinnosti. Krátkodobě působí feromony předávající signály poplašné, obranné, pohlavní a shromažďovací. Po vyloučení se rychle odpařují a okamžitě působí na velké množství jedinců. Naopak feromony stopové, značkovací a teritoriální zanechávané na kůře stromů, půdě, podávají informace o příslušnosti území k hnízdu a ovlivňují chování pouze těch jedinců, kteří s takovou pachovou stopou přicházejí do přímého styku. Proto jejich působení trvá déle, hodiny až dny. Je to ovšem závislé i na místních klimatických podmínkách, neboť vysoká vlhkost, rosa a déšť takovou stopu ruší. Stejně rušivě působí i mechanické zásahy, např. při provozu těžké lesní techniky. Trvale působí feromony sociálně regulativní a poznávací. Ty se mezi příslušníky společenství nepřetržitě šíří předáváním potravy a olizováním. Potrava se jak v hnízdě, tak v území předává nepřetržitě. Součástí předávané potravy jsou i různé enzymy, jež mravenci produkují a stav a změna těchto biokatalyzátorů ovlivňuje mnohé životní projevy roje. Neustálá výměna potravy mezi příslušníky roje má ještě jeden zásadní význam - slouží totiž k vytvoření a především udržení osobitého pachu hnízda, což je důležitým předpokladem autonomie každého roje. Podle společného pachu se mravenci vzájemně rozlišují na vlastní a cizí.